Co je zvuková nahrávka
Co vlastně distribuuješ?
Dílo je myšlenka. Nahrávka je okamžik, kdy ji zachytíš. Stejná melodie může existovat v tisících verzích – každá je samostatná nahrávka, každá má svá vlastní práva. A právě proto je důležité vědět, co vlastně distribuuješ.
Co říká zákon
Zvukový záznam a jeho výrobce jsou definováni v zákoně č. 121/2000 Sb., o právu autorském (autorský zákon), konkrétně v § 75:
§ 75 odst. 2: „Výrobce zvukového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé zaznamená zvuky výkonu výkonného umělce či jiné zvuky, nebo jejich vyjádření, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba."
Jinými slovy: Nahrávka je to, co vznikne v momentě, kdy se zvuk nahraje – ať už jde o studiovou session, domácí nahrávání nebo živý záznam.
Kdo je výrobce zvukového záznamu?
Výrobce zvukového záznamu (anglicky: master rights holder) je ten, kdo nahrávku pořídil nebo financoval její vznik. Může to být:
Sám umělec
Nejčastější případ u nezávislých hudebníků – nahraješ si sám, jsi výrobcem záznamu ty.
Vydavatelství
Pokud nahrávku financovalo nebo pořídilo vydavatelství, je výrobcem záznamu ono.
Více osob
Nahrávku může pořídit více osob společně – pak jsou výrobci záznamu všichni.
Jaká práva výrobce záznamu má?
Práva výrobce zvukového záznamu jsou upravena v § 76 autorského zákona. Výrobce má výlučné majetkové právo svůj záznam užít a udělit oprávnění k jeho užití jiným. Konkrétně jde o:
| Práva výrobce zvukového záznamu (§ 76) | |
|---|---|
| Rozmnožování | Právo na pořizování kopií nahrávky (fyzických i digitálních). |
| Rozšiřování | Právo na prodej nebo jiný převod originálu či rozmnoženin. |
| Pronájem a půjčování | Právo na pronájem nebo půjčování originálu či kopií. |
| Sdělování veřejnosti | Právo na vysílání, streamování a jiné zpřístupnění nahrávky veřejnosti. |
Na rozdíl od autorských práv k dílu jsou práva výrobce záznamu převoditelná (§ 76 odst. 5). Právě proto je v nahrávacích smlouvách s vydavatelstvími tak důležité sledovat, komu tato práva přecházejí.
Jak dlouho je nahrávka chráněna?
Ochrana práv výrobce zvukového záznamu je upravena v § 77 autorského zákona. Nahrávka je chráněna po dobu 50 let od jejího zveřejnění (nebo od pořízení záznamu, pokud nebyla zveřejněna). To je výrazně kratší doba než u autorského díla, které je chráněno po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti (§ 27).
Nahrávka vs. dílo – v čem je rozdíl?
Toto je jeden z nejdůležitějších rozdílů, které je potřeba pochopit. Jedna písnička = dvě různé věci chráněné různými právy:
| Zvuková nahrávka | Hudební dílo | |
|---|---|---|
| Co to je | Konkrétní zachycení zvuků na nosič | Abstraktní tvůrčí výtvor (melodie, text) |
| Kdo ho vlastní | Výrobce záznamu (umělec, label) | Autor (skladatel, textař) |
| Identifikátor | ISRC kód | ISWC kód |
| Kolektivní správce | Intergram | OSA |
| Délka ochrany | 50 let od zveřejnění | 70 let po smrti autora |
| Označení | ℗ (P-line) | © (C-line) |
ISRC – identifikátor nahrávky
Každá zvuková nahrávka dostane při distribuci unikátní kód ISRC (International Standard Recording Code). Jde o 12místný alfanumerický kód, který nahrávku jednoznačně identifikuje napříč celým světem – na streamovacích platformách, v rozhlase i při výběru odměn přes Intergram.
℗ P-line – označení nahrávky
Nahrávka se označuje symbolem ℗ (P v kroužku, z anglického phonogram). Tento symbol říká, kdo je výrobcem záznamu a v jakém roce byla nahrávka poprvé zveřejněna. Liší se od © (C-line), které označuje vlastníka autorských práv k dílu. Více o obou symbolech najdeš v článku o C-line a P-line.
Intergram a odměny za nahrávku
Zatímco OSA spravuje práva k dílům (pro autory a skladatele), Intergram je kolektivní správce, který zastupuje výrobce zvukových záznamů a výkonné umělce. Intergram vybírá odměny za veřejné provozování nahrávek – například v rádiu, restauracích, obchodech nebo na akcích.