Osobnostní vs. majetková práva

V hudebním právu (a v českém Autorském zákoně č. 121/2000 Sb., dále jen AZ) existuje jedna zásadní hranice, kterou musíš chápat, pokud nechceš v budoucnu narazit na problémy. Zákon dělí tvá práva na dvě části: Jedna je o tvé "cti, egu a duši", ta druhá je o "penězích, byznysu a smlouvách".

Pokud chceš svou hudbu prodávat, licencovat do filmů nebo ji jen nahrát na Spotify, musíš vědět, s čím vlastně obchoduješ.
1

Osobnostní práva (§ 11 AZ):
Tvoje duše a reputace

Tato práva jsou spjata přímo s tebou jako s člověkem – tvůrcem. Jsou nepřevoditelná. To znamená, že je nemůžeš prodat, nemůžeš je na nikoho přepsat a nemůžeš se jich vzdát. I kdybys podepsal smlouvu, kde stojí: "Vzdávám se práva na autorství", je taková věta podle českého (evropského) práva neplatná.

Co všechno sem patří?

Právo rozhodnout o zveřejnění

Jen ty můžeš říct, kdy je dílo hotové a může být zveřejněno. Nikdo ti nemůže ukrást demo nahrávku díla z harddisku nebo noty ze stolu a dílo jakkoliv vydat bez tvého svolení.

Právo na autorství

Máš právo rozhodnout, jestli bude dílo zveřejněno pod tvým jménem, pod pseudonymem, nebo úplně anonymně. Nikdo ti ale nemůže upřít, že jsi autorem díla ty. Pokud někdo vydá tvou skladbu a napíše tam své jméno, porušuje tvá osobnostní práva.

Právo na nedotknutelnost díla

Nikdo nesmí tvé dílo jakýmkoliv nežádoucím způsobem upravit, změnit nebo ho použít způsobem, který by dehonestoval tvou tvorbu. (Vyjma např. parodie.)

Příklad:

Pokud složíš vážnou, citlivou baladu o ztrátě blízké osoby, a někdo by ji chtěl bez dovolení použít v parodické reklamě na projímadlo – máš právo to zakázat.

Co se děje po smrti?

Osobnostní práva smrtí autora zanikají, protože přestane existovat jejich nositel. Ale pozor – platí tzv. postmortální ochrana (§ 12 odst. 4 AZ). Nikdo si ani po tvé smrti nesmí přisvojit autorství tvého díla (tvrdit, že jej vytvořil on) a dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu. O dodržování se mohou zasadit tví příbuzní nebo autorské svazy.

2

Majetková práva (§ 12 AZ):
Tvoje peněženka a byznys

Tohle je to, co se řeší při distribuci, u labelů a nakladatelů. Majetková práva jsou předmětem obchodu. Sice jsou u nás také nepřevoditelná (nemůžeš je "prodat" tak, že bys přestal být nositelem práv), ale můžeš k nim udělovat licence.

Co sem patří?

Je to absolutní právo dílo užít. Bez tvého souhlasu (licence) nikdo nesmí:

  
Dílo rozmnožovat

Vylisovat CD, nahrát na server, ...

  
Dílo rozšiřovat

Prodávat, pronajímat, ...

  
Dílo sdělovat veřejnosti

Hrát v rádiu, dát na Spotify, hrát na koncertě, ...

Jak funguje Licence u Bez Labelu?

Když dáváš hudbu na Spotify a další platformy přes Bez Labelu, nepřevádíš na nás svá zákonná práva. Uděluješ nám tzv. nevýhradní licenci – na to slouží naše Rámcová (pod)licenční smlouva o digitální distribuci.

Nevýhradní
Částečné omezení

Dovolíš nám hudbu distribuovat, ale jinak si s ní můžeš dál dělat, co chceš (např. ji prodávat na svém webu nebo ji dát do reklamy).

Výhradní
Kompletní omezení

To často chtějí velké labely nebo jiní distributoři (Bez Labelu ne). Podepíšeš, že hudbu smí šířit jen oni. Ty sám pak nesmíš svůj song nahrát ani na vlastní YouTube, pokud ti to nedovolí.

Jak dlouho trvají?

Majetková práva trvají po dobu života autora a 70 let po jeho smrti. Teprve pak se dílo stává "volným" (Public Domain) a může ho kdokoliv nahrát nebo vydat bez placení (např. Mozart nebo Dvořák). Na rozdíl od osobnostních práv jsou tato práva předmětem dědictví – tvé děti tedy mohou z tvé hudby žít ještě dlouho po tobě.