Použití cizích hudebních podkladů bez licence je krádež
Slovo „krádež" tu používáme záměrně nadsazeně.
Ale problém je naprosto reálný.
Použití cizí hudby bez souhlasu jejího autora je závažným porušením autorského práva s konkrétními právními následky.
Proč říkáme „krádež"?
Technicky vzato, krádež v právním smyslu to není – trestný čin krádeže podle trestního zákoníku se týká odcizení věci, nikoli nehmotného díla. Ale slovní obraz si nadsazeně půjčujeme proto, že výsledek je morálně velmi podobný: Vezmeš si něco, co ti nepatří, a bez souhlasu toho, kdo to vytvořil.
Správný právní termín je neoprávněný zásah do autorského práva, případně porušení autorských práv. A to je věc, která s sebou nese konkrétní občanskoprávní – a za určitých okolností i trestněprávní – důsledky. O tom celý tento článek je.
Zákon č. 121/2000 Sb. – autorský zákon
Veškerá ochrana hudebních děl se v Česku řídí zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském (autorský zákon). Ten jasně říká, že bez licence autora nesmíš cizí dílo užít – a to ani jeho část, ani „přepracovanou" verzi, ani přehrání v jiném tempu. Povolení musí být smluvně ujednáno předem.
Co přesně se nesmí bez licence?
Bez platné licence od nositele práv nesmíš ve vlastní nahrávce použít:
- Sample z cizí nahrávky – jakýkoli výřez nebo zvukový fragment z existující nahrávky jiného umělce, bez ohledu na délku.
- Melodii nebo harmonii z chráněného díla – i když ji přehraješ znovu sám na jiný nástroj, melodie zůstává majetkem jejího autora.
- Text z cizí písně – citace textů podléhají stejné ochraně jako hudba.
- Hudební podklad nebo beat, k němuž nemáš platnou licenci – stažení z internetu zdarma nebo „volné ke stažení" neznamená volné k distribuci.
- Jakoukoli část díla, která je stále chráněna – autorská ochrana trvá po dobu života autora a dalších 70 let po jeho smrti (§ 27 autorského zákona).
Pozor: Dvě vrstvy práv
Každá nahrávka nese dvě vzájemně nezávislé vrstvy práv: Práva k hudebnímu dílu (skladba, text – chrání je autor) a práva k záznamu samotné nahrávky (chrání je výrobce zvukového záznamu – label nebo umělec sám). Pokud chceš použít například refrén cizí písně, nestačí získat souhlas textaře nebo skladatele – potřebuješ souhlas od obou nositelů práv. Tato pravidla popisuje § 75 a § 80 autorského zákona.
Nejčastější omyly a výmluvy, které směřují problémů
Tyhle věty slýcháme velmi často. Jsou třeba pro někoho pochopitelné – ale právně neobhajitelné.
Autorský zákon nestanoví žádnou minimální délku, od které teprve ochrana platí. I dva takty melodie, jeden charakteristický riff nebo jediný takt bicích mohou být dostatečně originální, aby požívaly ochrany. Délka výřezu nehraje roli.
Zpracování cizího díla (zpomalení, pitchshift, reverb, chop) je samo o sobě právním úkonem, který vyžaduje souhlas autora původního díla. Změna tempa ani zvukových parametrů nepřevádí autorská práva na tebe.
Přítomnost díla na internetu – a to ani na YouTube, ani na SoundCloudu – neznamená, že je volné k použití. „Zdarma poslouchat" a „smím použít ve vlastní nahrávce" jsou dvě zásadně odlišné věci.
Ani smrt autora neznamená okamžitý konec ochrany. Díla jsou chráněna 70 let po smrti autora (§ 27 AZ). A pozor – i kdyby samotná skladba byla ve veřejné doméně, konkrétní nahrávka (zvukový záznam) mít ochranu stále může.
Co konkrétně říká zákon
Přehled relevantních ustanovení autorského zákona
Autor má výlučné právo dílo užít v jakékoli formě. Kdokoli jiný potřebuje k užití jeho svolení – tedy licenci.
Nositel práv, do jehož práv bylo neoprávněně zasaženo, má nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dvojnásobku obvyklé licenční odměny.
Při porušení práv lze požadovat zdržení se neoprávněného jednání, odstranění závadného stavu, přiměřené zadostiučinění (i v penězích) a náhradu škody.
Trestní zákoník postihuje neoprávněné nakládání s autorsky chráněným dílem jako trestný čin – zejména při komerčním využití nebo ve větším rozsahu. Hrozí pokuta nebo odnětí svobody až na dvě léta.
Co konkrétně hrozí
Právní důsledky neoprávněného užití cizího díla se pohybují ve třech rovinách:
Finanční nároky
Dvojnásobek obvyklé licenční odměny jako bezdůvodné obohacení, náhrada škody a soudní náklady – bez ohledu na to, zda ti neoprávněné užití díla něco vydělalo nebo ne.
Stažení nahrávky
Nositel práv může požadovat okamžité stažení nahrávky ze všech platforem a zákaz jejího dalšího šíření. Výnosy mohou být blokovány nebo vráceny.
Trestní postih
Při komerčním využití nebo opakovaném porušování přichází v úvahu trestní oznámení dle § 270 trestního zákoníku.
Neznalost práva neomlouvá
„Nevěděl jsem, že to nesmím" není právně relevantní obhajoba. Povinnost zjistit si, zda máš k dílu příslušná práva, leží výhradně na tobě jako na osobě, která dílo užívá. Podrobněji se tomuto principu věnujeme v článku Neznalost neomlouvá.
Jak to udělat správně
Cizí hudbu, beat nebo sample použít ve vlastní nahrávce lze – ale je potřeba to udělat správně a předem. Tady jsou základní kroky:
Postup, jak na to legálně
- Zjisti, kdo je nositelem práv k dílu, které chceš použít – může jich být více (autor textu, autor hudby, vydavatel nahrávky).
- Získej písemnou licenci od každého nositele práv ještě před nahráváním a distribucí. Ústní dohoda nestačí.
- Pokud kupuješ hudební podklad nebo beat online, přečti si pečlivě licenční podmínky – co smíš a co ne (distribuce, monetizace, Content ID).
- Při distribuci správně vyplň pole Autor a uveď všechny nositele práv v metadatech nahrávky. Podmínky licence to zpravidla vyžadují.
- Pokud si nejsi jistý, zda je konkrétní dílo chráněno nebo jak získat licenci, poraď se s někým, kdo se v autorském právu orientuje.
Pamatuj také, že pokud jsi u nás distribuoval nahrávku s cizím obsahem a my o tom zjistíme, jsme povinni ji stáhnout.